Lékařský software 2015
Na školeních a prezentacích se občas setkáváme s názorem, že lékařský software je určen především pro sestry, které na základě „čáreček“ od lékaře zapíší výkony do výkazu a na konci měsíce sestaví dávky pro pojišťovny. Rádi bychom vás přesvědčili o tom, že tomu tak není. Naším cílem je vybavit ordinace programem, který se pro lékaře stane plnohodnotnou součástí jeho práce stejně jako stetoskop nebo zubařská vrtačka. Bude si sice muset na pracovním stole vytvořit místo pro klávesnici a obrazovku, dnešní ploché monitory ale nezaberou víc místa než doposud používaný psací stroj.
V tomto článku nebudeme vyjmenovávat všechny výhody použití správného software. Zaměříme se na pár vybraných oblastí a jejich řešení v nových systémech DUNA PRIVAT a DUNA DENTA.
Výsledky vyšetření
Zamysleme se nad tím, jak probíhá současná praxe ve většině ordinací. Sestřička vám dá do ruky kartu a řekne, abyste počkali, než vyjde z ordinace předchozí pacient. Do vaší složky předtím vložila výsledky vyšetření krve a moči (podle toho, jaké testy jste od minulé návštěvy absolvovali). K tomu přidáte další zprávy, které jste si sami donesli z rentgenu nebo po ukončení hospitalizace v nemocnici.
Pan(í) doktor(ka) si všechna tato lejstra přečte, vybere, co uzná za vhodné a příslušné výsledky zapíše do vašeho chorobopisu. Nepřipadá vám to neustálé přepisování zbytečné, nehledě na možnost překlepu při zápisu jednotlivých hodnot?
V nových verzích DUNA PRIVAT a DUNA DENTA zapíše sestra výsledky vyšetření do počítače hned poté, co je obdrží z laboratoře. K tomu slouží volba Evidence výsledků vyšetření, která je přístupná, aniž by musela hledat karty. Program na základě rodného čísla tyto záznamy automaticky přiřadí k příslušnému pacientovi. Když se potom osobně dostavíte do ordinace, lékař na záložce Výsledky, která je nyní součástí karty pacienta, okamžitě uvidí hodnoty za poslední období. Pokud to považuje za důležité, může je pomocí tlačítka „Přepsat do chorobopisu“ také hned překopírovat do vašeho denního záznamu.
Ani to ale ještě není všechno. Dostali jsme se až do fáze, kdy ani sestra nemusí všechny výsledky vyšetření nebo operace přepisovat ručně. K tomu stačí, když záznamy z laboratoře dostane v elektronické formě nebo si je pacient přinese na malém CD.
Jedná se o soubory ve formátu XML a řada laboratoří, RTG a odborných pracovišť již s touto variantou počítá. Jednoznačnost zpracovaných výsledků garantuje samotné Ministerstvo zdravotnictví, které vydalo strukturu předávaných souborů, nazvanou jednoduše DASTA (zkratka „Datový standard MZ ČR“). Stačí, když se všechna zdravotnická zařízení budou tohoto formátu držet.
V současné době se můžeme setkat se dvěma verzemi, DASTA DS3 a DASTA DS4. Rozdíl mezi nimi je nejen technický, ale i obsahový. DS3 je starší, vychází z původního textového souboru (měl příponu TXT nebo DTD) a protože vznikal postupně v době, kdy ještě nebyly přesně stanoveny normy pro XML soubory, může se stát, že nebude možno jej XML nástroji zpracovat.
Proto je výhodnější používat formátu DS4, který má kromě syntaktické správnosti minimálně další dvě podstatné výhody. Zatímco v DS3 se předávaly pouze výsledky laboratoři, přes DS4 můžete načíst také RTG, EEG, CT nebo propouštěcí zprávy. S tím souvisí i to, že díky užšímu zaměření byly v DS3 častokrát pouze strukturované hodnoty. Jejich použití se tudíž lišilo podle jednotlivých laboratoří a obecně nebylo možno všechna pracoviště zpracovat. Ve formátu DS4 je vždy textové vyjádření, které lze přenést do textové položky v naší evidenci a následně až do denního záznamu pacienta.
Příprava na eNeschopenky
Jak jistě víte, projekt elektronických neschopenek měl původně fungovat povinně pro všechny lékaře od 1.1.2014. Na žádost Svazu českých lékařů byl odložen na 1.1.2016. Do jeho ostrého spuštění nám tedy v tuto chvíli zbývá ještě rok.
Od nás samozřejmě dostanete k danému termínu potřebné programy, které vám vytvoření eNeschopenek zajistí. Veškeré práce ale nejsou pouze na naší straně. Všichni lékaři si do té doby musí udělat pořádek ve své kartotéce.
Elektronické neschopenky mají určitou strukturu, na kterou jsme již v nových verzích DUNA PRIVAT 2015.1 a DUNA DENTA 2015.1 připraveni. Na kartách pacientů přibyly nové údaje (druh zaměstnání), některé dosud používané jsme museli rozdělit (jméno, adresa) a některé budou muset být vyplňovány přesněji (zaměstnavatel).
Kvůli tomu jsme do programů přidali nové číselníky - Číselník zemí (v adrese je nyní povinné uvádět stát) a Číselník druhů zaměstnání, který vydala ČSSZ. V případě státu doplníme při provádění upgrade ke všem pacientům Českou republiku, takže na ruční opravy zbydou pouze osoby mimo ni. V případě druhů zaměstnání ale nelze tento proces zautomatizovat, protože kód 0-9 vychází z konkrétního pracovního zařazení pacienta a podle kontrolních tabulek ČSSZ je povinný. Více informací včetně konkrétního obsahu číselníků můžete získat na stránkách www.cssz.cz v sekci Tiskopisy.
Další podstatnou změnou je rozdělení jména pacienta (na příjmení, jméno a titul) a rozdělení adresy (na ulici, číslo popisné, číslo orientační) plus doplnění dodatku adresy (sem se uvádí např. poschodí). I v tomto případě se vám pokusíme v rámci upgrade co nejvíc ulehčit práci, z praktických důvodů to však není vždy stoprocentně možné, protože každý zapisuje tyto údaje jinak (s tím má určitě většina své zkušenosti při hledání kontaktů v mobilech).
Vycházíme z toho, že většina lékařů uváděla dosud jméno ve tvaru příjmení, jméno a titul, protože toto pořadí je nejvýhodnější při hledání pacienta v kartotéce. Tímto způsobem také automaticky jméno pacienta rozdělíme. Další úpravy je už ale nutno provést ručně (např. v případě dvou křestních jmen, nebyla-li spojena pomlčkou, se to druhé zapíše do titulu apod.). Abychom vám situaci ještě více ulehčili, doplnili jsme tlačítko se dvěma obrácenými šipkami, s jehož pomocí můžete mezi sebou přehodit jméno a příjmení, resp. příjmení a titul.
V případě adresy přepíšeme číslo na konci řádku do orientačního čísla. Pokud poslední údaj obsahuje lomítko, vyplníme rovněž číslo popisné.
Podstatně více práce asi zabere správné doplnění údajů o zaměstnavateli. Zatímco na papírové neschopence jste toto pole někdy ponechali prázdné, na eNeschopence to již možné nebude, protože kontrolní program ČSSZ vám takový doklad vrátí zpátky.
Často se také setkáváme s tím, že zaměstnavatel je sice vyplněn, ale pokaždé jinak. Jednou je to TILL CONSULT a.s., jednou TILL CONSULT, a.s., jinde TILL CONSULT nebo dokonce jenom TCO. Původně jsme uvažovali dokonce o zavedení Číselníku organizací, známého z účetních či fakturačních programů. Nakonec jsme od tohoto nápadu upustili, protože není asi reálné chtít po každém pacientovi, aby znal IČO svého zaměstnavatele, a tento údaj není zatím ani ve struktuře elektronických neschopenek. Je tam ale adresa zaměstnavatele a tu taky určitě nechcete při vystavování každé neschopenky vyplňovat ručně.
Pro správný zápis zaměstnavatele proto využíváme Adresář firem. Z něj se bude přenášet adresa na základě jména firmy do elektronických neschopenek. Při přestěhování stačí adresu změnit na tomto jediném místě. Pro správné fungování je ale nutno mít v pořádku název zaměstnavatele na kartách pacientů a mít ho všude stejně. K tomu vám pomůže tlačítko vedle zaměstnavatele. Pokud vyberete firmu z adresáře, načte se její správný název, případně ji tam v tuto chvíli můžete doplnit.
Pokud jste doposud vedli kartotéku pacientů poctivě, nebude pro vás příprava na vystavování eNeschopenek žádný velký problém. Pokud jste byli nepořádníci, zabere vám to samozřejmě víc času. Nedoporučujeme vám ale nechávat popsané úpravy až na listopad nebo prosinec příštího roku. To už vám samozřejmě nezbyde nic jiného, než skuhrat nad tím, že termín 1. 1. 2016 nestihnete.
Pracovní prohlídky
Abychom ale jenom nehořekovali nad tím, co všechno musíme kvůli elektronickým neschopenkám podstoupit, připravili jsme pro vás bonbónek, který využijí zejména lékaři, zabývající se pracovními prohlídkami. Když už máme v kartotéce správně údaje o zaměstnavatelích, můžeme se dostat až k tomu, že připravíme dokonalé podklady pro jejich vyfakturování příslušným firmám.
K tomu stačí mít ve svém ceníku zavedeny kódy pro tyto výkony (nástupní, výstupní a periodické prohlídky, spirometrie, audiometrie atd.). Po provedení prohlídky stiskne lékař tlačítko PLA, nebude ovšem chtít po pacientovi platbu v hotovosti, ale do způsobu úhrady zapíše F jako „fakturace zaměstnavateli“.
Po ukončení nasmlouvaného období (což bývá nejčastěji měsíc), potom sestra jenom spustí volbu Vytvoření podkladů pro fakturaci. Samotná fakturace sice není součástí programu (to už by sahalo daleko za obzor lékařského software), sestava má ale tvar, který lze přímo použít jako přílohu k vystaveným fakturám.
